Tohle setkání příznivců upoutaných modelů má již 14 letou historii. Po celou tu dobu se každým rokem setkáváme k poměření sil v kategoriích školních upoutaných modelů UŠ v soutěži „Pohár Tolštejnského panství“, a upoutaných polomaket SUM a nejvyšší kategorie F4B – upoutaných maket v soutěži „Varnsdorfský upoutanec“. Pravidelně je pořádáme ve Varnsdorfu a každý lichý rok pak v některé z obcí šluknovského výběžku s cílem propagovat náš krásný koníček. Vždy se jedná o dvoudenní akci, na kterou se však připravujeme několik týdnů dopředu. Kdo někdy organizoval nějakou soutěž ví, že je čím dál těžší sehnat vhodný prostor za rozumný peníz, nějakého toho sponzora, a v neposlední řadě dostatek časoměřičů, bodovačů a dalšího důležitého personálu. Bez toho všeho soutěže pořádat nejdou. Hlavními organizátory naší dvoudenní soutěže jsou Petr Skurčák a Miroslav Procházka. Partu ochotných lidí v na našem klubu máme a já si vážím jejich práce, kterou odvedou ať už na přípravách celé akce, nebo při jejím samotném průběhu. Za to bych jim chtěl všem znovu moc poděkovat. Vždycky mě potěší slova kolegů a kamarádů soutěžících: „To je fajn, že se vás dokáže sejít tolik“ a je to pro mě i motivací pro další práci.
Letos to celé začalo 30. června. Zatímco jsme my pořadatelé stavěli v dešti zázemí a připravovali vše potřebné pro soutěž, začali se v pátek v podvečer sjíždět první soutěžící. Protože okruh pilotů v upoutaných kategoriích je poměrně úzký a všichni se známe, zaznamenali jsme příjezd prvního vozidla s modelem, který jsme na soutěži ještě neviděli a ani auto nám nebylo nijak povědomé. Když z něho ale řidič vystoupil, věděli jsme hned o koho jde. Pravda, Petr Skurčák už při přípravách soutěže prohlašoval, že pro nás má nového pilota a že přijede na naší soutěž létat F4B a možná UŠ, ale že z auta vystoupí Václav Janko, maketář a vydavatel modelářského časopisu, jsme věřili, až když opravdu přijel. A s fungl novým modelem makety. Ono těch nových a pěkných modelů bylo letos více, ale o tom až později.
Sobota byla vyčleněna na soutěžní lety kategorie UŠ, které začaly v 9:45, hned po tom co přestaly ranní dešťové přeháňky a udělali jsme nástup soutěžících. Naštěstí to byl poslední sobotní déšť a soutěž probíhala v pěkném polojasném počasí. Kvalitu soutěžních letů nám kazil jen zesilující vítr. Kdo někdy létal v kruhu na drátech ví, co znamenají povolené řídící dráty! Celkem se sešlo 11 soutěžících, všichni kategorie seniorů. Mezi modely byly vidět jak éra vlastní konstrukce, např. Petra Skurčáka, Gargamaxy Jaromíra Hoblíka, tak několik dalších modelů, poháněné jak spalovacími motory tak elektrikou. Novinkou byl model Jardy Brože. Ten letos poprvé létal s modelem Letka, který postavil a upravil na elektriku. Letku si přišel prohlédnout snad každý soutěžící, protože většina ji zná ze svého mládí a nebo s ní dříve létala. S jednoduchým modelem nakonec letěl i Václav Janko po tom, co v pátek večer zvládl 4 první seznamovací lety.
To co vyhovuje fotbalistům, není příliš vhodné pro naše modely. Pěkně udržovaná a hustá tráva na hřišti bohužel způsobovala některým modelům a pilotům problémy při startu a přistání. Mně se naopak vyplatil pravidelný trénink na trávě a také rady od Petra, v soutěži jsem zaletěl perfektní starty a zapsal i max 10 bodů.
Celá sobotní soutěž probíhala naprosto plynule a o polední pauze bylo jisté, že máme náskok proti harmonogramu. Na obědě a po něm se tak rozvinuly diskuse, abychom v sobotu ještě navíc oproti plánu odlétali jedno až dvě kola maket F4B. Podle předpovědi měla být totiž neděle deštivá a hlavně větrná. 6-7m/s je prostě moc. Padlo rozhodnutí POLETÍME. Sice nám to poměrně zkomplikovalo organizaci sobotního odpoledne, ale jak jsme druhý den v neděli zjistili, rozhodli jsme se správně.
Druhá polovina sobotního dne byla zahájena nástupem soutěžících kategorií SUM a F4B, tak aby zatímco na ploše hřiště probíhaly lety posledního 3. kola kategorie UŠ, v připraveném stanu probíhalo statické hodnocení maket a polomaket. Okolo půl čtvrté přistál poslední model 3. kola a měli jsme odlétáno. Nebýt shořelého regulátoru v modelu Vládi Tomka, který tak přišel o poslední start, nic jsme nerozbili a naše modely jsme nakládali do aut vcelku. A to je vždycky dobrý závěr. Jakmile byly do počítače dopsány body posledních letů, mohli jsme vyhlásit výsledky. V tomhle jsou programy v počítačích výhodou, tedy pokud vše funguje. Putovní Pohár Tolštejnského panství znal tak svého majitele na příští rok. Soutěžící se ho dozvěděli o pár minut později při nástupu a vyhlášení výsledků. Protože nebyl podán žádný protest, mohly být vyhlášeny výsledky ročníku 2023 v kategorii UŠ. Na třetím místě a s modelem Barakuda vlastní konstrukce skončil Petr Skurčák z LMK Varnsdorf, na druhém moje maličkost Miroslav Procházka s upraveným modelem Gargamax a stupínek nejvyšší a putovní pohár již podruhé za sebou získal Jaromír Hoblík se svým modelem Gargamax. Kompletní výsledovku najdete ZDE.
V 17 hodin bylo odstartováno 1. a 2. letové kolo upoutaných maket F4B. V téhle nejnáročnější upoutané kategorii soutěžilo 7 soutěžích. Byly tak k vidění modely Cesna 150 Libora Hrstky, Stampe SV-4 Václava Betky, Christen Eagle Romana Kutmona, Avia BH-10 Luboše Matyáska, Jakovlev UT-1 Petra Skurčáka , Fokker D-VIII Václava Štastného a jedna novinka AERO A 200 Václava Janka. AERO jsme však ve vzduch nakonec neviděli, protože i přes veškerou snahu se mu při předchozím tréninku nepodařilo nahodit motor. Nepomohlo ani jeho rozebrání, vyčištění a opětovná montáž do modelu. Škoda. Díky počasí se nakonec podařilo odlétat obě kola, která jsou potřeba k započítání do výsledovky a poslední třetí kolo bylo ponecháno na neděli.
Zatímco piloti F4B soupeřili v letovém kruhu, majitelé modelů polomaket bojovali ve statickém hodnocení. Jak jsem uvedl, v úvodu kromě již z minulých soutěží známých modelů, byly letos k vidění i dva zbrusu nové modely polomaket. Oba byly postaveny s prostorovými trupy, ale jinou technologií a věrně napodobovaly své předlohy. Miroslav Dvořáček postavil a přivezl nový model Pilatus PC-6 Turboporter, který pořídil jako stavebnici RC a upravil na upoutaný model. Letový projev jeho modelu mě naprosto nadchnul. Přesto, že model před soutěží zalétával, byly jeho lety velmi realistické a všem bylo jasné, že vidí jednoho z favoritů. Druhou novinkou byla má polomaketa Lavočkin La-7 postavená podle plánku J. Fary zvětšeném na rozpětí 1,2m. Nebudu popisovat problémy, které mě se zalétáváním modelu od počátku provázely a vlastně stále to není ono. Při stavbě jsem ale hodně času věnoval vzhledu, povrchové úpravě a detailům, za které jsem nakonec získal nejlepší statické hodnocení.
Sobotní den jsme zakončili společným posezením u táboráku, opékáním buřtů, modelářským klábosením a diskusí, jak to zítra všechno vhledem k počasí dopadne. Nedělní ráno nás přivítalo, jak meteorologové předpovídali, dešťovou přeháňkou, po které jsme ale bezodkladně zahájili 1. letové kolo kategorie SUM, do kterého se přihlásilo 6 soutěžících. Protože další vývoj počasí vypadal letuschopně, bylo rozhodnuto o odlétání i 2. a 3. kola SUM. I tady se projevil problém s hustým travnatým povrchem a některé polomakety měly velký problém odstartovat. Vladimír Tomek nakonec zvolil netradiční soutěžní start, start modelu z ruky pomocníka. Bohužel při každém přistání se malá kolečka jeho Z 50 zabořila do trávy a model převrátil na záda. Jisté lety předvedli bratři Hoblíkové a již jmenovaný Míra Dvořáček. Ondřej Skurčák nakonec po nepodařeném startu do dalších kol nenastoupil. Moje první soutěžní starty s „Lavočkou“ byly spíš boj, ale model mám celý a v seřizování můžu pokračovat.
Polední pauzu jsme využili k dokončení zápisů bodů do počítače a mohli jsme vyhlásit výsledky polomaket a maket. Soutěžící maketáři se nakonec rozhodli že 3. kolo vzhledem k sílícímu větru již nepoletí a byly jim tak započteny výsledky ze soboty. Vyhlášení výsledků a předání cen bylo již rutinou, všichni soutěžící si odnesli tašku briket od sponzora soutěže Petra Skurčáka, ti nejlepší pak diplomy, skleněné plakety, sady skleniček a knížku o průkopnících klouzavého letu věnovanou Václavem Jankem. Soutěž maket F4B vyhrál Václav Šťastný s modelem Fokker D-VIII, druhé místo obsadil náš Petr Skurčák s Jakovlevem UT-1 a třetí místo získal Roman Kutmon s dvouplošníkem Christen Eagle.
Polomakety kategorie SUM ovládli bratři Hoblíkové, Jaromír díky skvělým letů se svým Jakem 54 získal první místo, Richard pěknými lety a statikou s modelem Grumman FM-2 Wildcat místo druhé a třetí příčku Miroslav Dvořáček s modelem Pilatus PC-6 Turboporter.
Kompletní výsledkové listiny najdete opět na stránkách kalendáře KLeM nebo ZDE. Fotografie z celé akce najdete ZDE.
Kolegy jsem chválil v úvodu článku zbývá tedy poděkovat městům Rumburk a Varnsdorf za podporu, kterou od nich máme. Pokud vás upoutané modely zaujali přijeďte se na nás podívat příští rok do Varnsdorfu na MČR SUM a F4B.
Miroslav Procházka
předseda klubu