Sedím spolu s Františkem Hovorkou a i když se chceme věnovat mistrovství světa F3D leteckých modelů v Austrálii ve dnech 6. až 12. 8. 2019, defiluje před námi dlouhé období 44 let, kdy se náš soused věnuje tomuto sportu, náročnému, drahému a přece podmanivému s dobrým pocitem, že léta praxe a nekonečných testů jej přivedli k postu úspěšného (chce se říci jedinečného) mechanika, žádaného tolik, že letos v Austrálii byl mechanikem dokonce dvou českých týmů. A tak spolu s panem Hovorkou se zastavujeme u titulu mistra světa v jednotlivcích (2017 – viz minulý článek toho roku), u dvojnásobného mistra světa v družstvech (1997, 2017), u dvojnásobného druhého místa na MS v družstvech (Austrálie 2019) a u dvojnásobného třetího místa v USA (2001, 2009) a mnoha dalších trofejí z mezinárodních a republikových závodů nižší kategorie, kde by počet získaných bodů stačil na titul Mistr sportu. A proč ta rekapitulace? Šťasten, vděčen, ale již také unaven. A tak tato dlouhá kapitola se uzavírá – definitivně…
Rozložené modely pečlivě zabalené do beden cestovaly do Austrálie předem leteckými dopravními společnostmi. No a za nimi 30. 7. naše tři týmy, Jiří Novotný, František Hovorka (1), Roman Pojer, František Hovorka (2), Tomáš Andrlík, Roman Pojer (3). První v týmu uvedený je pilot, druhý mechanik. Cesta s přestupem na jiné letadlo trvala celkem 20 hodin, 6 do Dubaje (Boeing 777) a 14 do Austrálie (Airbus A380). Na místo dorazily všechny týmy 2. 8. a hned přesun do autopůjčovny, kde byly zamluveny automobily. V přístavní ulici městečka Maryborough byl připraven domek s třemi apartmány. Jídelna byla přestavěna na dílnu.
V sobotu 3. 8. byl první trénink, místo představy o brzkém zahájení k němu došlo až v 11 hod. Tak náročná byla celá cesta… Foukal silný vítr (ten dle předpovědi měl foukat i během vlastních závodů) a stále nízko slunce (i v poledne). Další den zahájili trénink již v devět hodin. V pondělí 5. 8. se ještě trénovalo pro nával na soutěžní trati na trati vedlejší a odpoledne v 16 hod. se rozběhl slavnostní ceremoniál spolu se státními vlajkami a hymnami jednotlivých účastníků. Mezi nastoupenými celebritami (Jury a úřadující mistři světa) byli tři Češi.
V úterý 6. 8. dochází k technické přejímce, přeměření, převážení a doložení technické dokumentace – vše ve stanu technického ředitele. Novinkou byly modely na elektrický pohon, které měly měřený trénink. Ve středu pak byl oficiální trénink modelů F3D.
Ve čtvrtek 8. 8. byl první závodní den a našim mohla trochu svazovat „ruce“ skutečnost obhajoby zlaté a stříbrné medaile v jednotlivcích a zlaté v družstvech. První letěl model týmu Roman Pojer, František Hovorka. Přesto, že byl podle neoficiálního měření dosažen dobrý čas (okolo 59 vteřin), pro nefunkci systému na straně pořadatelů, byl tento let anulován. Další lety byly po 60 vteřinách bez penalizace. I ostatním týmům se víceméně dařilo. Tento první den každý tým absolvoval tři, následující dny pak čtyři lety.
V pátek, 9. 8. rychlé střídání jednotlivých týmů, občas nějaké komplikace ať již nedokončení všech obletů (Tomáš Andrlík) či zničení modelu od Američana Hemkena (Jiří Novotný). Některé týmy cítily, že se zvětšují šance v družstvech na úkor jednotlivců. Australané se jevili jako favorité. Boj o druhé místo sváděli naši a USA, Švédsko a Itálie spolu s Guatemalou. Sobota třetí den závodů. Počasí se zhoršilo a časy byly horší o 1 až 2 vteřiny. Plus některé penalizace a tak týmy stále zřejměji myslely spíše na družstvo. Neděle, poslední den závodů, nakonec dopadl dobře a družstvo ČR obsadilo druhé místo, stříbro. V kategorii jednotlivců obsadil tým Roman Pojer, František Hovorka 12. místo, Jirka Novotný, František Hovorka 15. místo.
V rámci závěrečného ceremoniálu se František Hovorka rozloučil s reprezentační kariérou, český nejzkušenější reprezentant. Odměnou mu byly ovace od všech účastníků. František Hovorka podtrhuje dobré vztahy a i respekt u soupeřů. Po léta soupeření se přece jenom vytvořily vztahy pevné a přátelské. Je vděčný, že poznal téměř celý svět. Vzpomíná na Jindru Štrubinského, který ho na počátku vzal k sobě i na bratry Petra a Pavla Tomancovy z Varnsdorfu.
A tak poohlédnutí, které provázelo naše povídání o závodech v Austrálii, doplním poděkováním pana Hovorky za věrnou a citelnou podporu Klubu leteckých modelářů ČR, Městskému úřadu ve Varnsdorfu a Leteckému modelářskému klubu Varnsdorf.
prázdný řádek
Mgr. Miloslav Lojek, Horní Podluží
Fotografie z mistrovství si můžete prohlédnout ZDE.