1. a 2. 6. se v Hlučíně konalo MČR volných halových modelů. Vzhledem k místu konání jsme varnsdorfský klub vyrazili reprezentovat pouze já se synem. Místní sportovní hala je pro létání s těmito modely velmi dobrá – strop ve výšce 10,5 m, poměrně hladký a hala solidně široká. Byla velmi solidní účast také modelářů z Polska, kteří se halovým modelům, zejména házedlům, věnují hodně.
Celou sobotu se létaly modely s pohonem gumovým svazkem, tedy kategorie A6 (menší, jednodušší) a P3. Ze zkušeností z jiných soutěží jsem si myslel, že celý den pouze pro „gumáky“ je předimenzovaný, nicméně kvůli létání na soutěžní kola, které je na MČR nutné, se soutěž naopak protáhla až do večera. Syn Rudolf předváděl solidní lety, akorát se pořád nedařilo překonat už dlouho kýženou hranici 5ti minut. Když už to vypadalo, že jsme zvolili správnou gumu, počet otáček i nastavení úhlu vrtulových listů, zůstal model viset na stropních topných tělesech. Ty byly sice celkem malé, ale jakoby modely přitahovaly. Výsledkem byl součtový čas sekundu pod 9 minut, což stačilo na třetí místo. Vzhledem k nízkému počtu soutěžících byly starší a mladší žáci sloučeni, na úrovni mladších žáků je tento čas velmi solidní.
Já jsem kategorii A6 předtím nelétal, dva dny před soutěží jsem si ale přeci jenom jeden model také postavil. Létal pěkně hned od začátku a i přes trochu vyšší hmotnost myslím, že z něj možná i přes 6 minut „vymáčknout“ půjde. Absence tréningu ale vedla k experimentování při soutěžních letech, což k nijak závratným časům nevedlo. Jediný pokus, který vypadal velmi nadějně, skončil předčasně jakjinak než pověšením na stropní topení. Skončil jsem tak v půli startovního pole na páté pozici. První a druhé místo brali místní Dušan Garba a Iveta Hůlová z Fryčovic, třetí místo celkově obsadil polský reprezentant Grzegorz Pukowiec, a protože do MČR se ale oficiálně započítávají pouze soutěžící s českou licencí, skončil na třetím místě Josef Žídek z pořádajících Mokrých Lazců. Přestávky mezi koly zpestřovaly modely maket kategorie Moř a Mpist rovněž poháněné gumovým svazkem. Postavit a úspěšně zalétat takto malé „gumáky“, které se navíc musí co nejvíce podobat skutečné předloze, je velký kumšt.
V neděli se létala kategorie F1N, tedy halová házedla podle mezinárodních pravidel. Začnu opět Rudou, který předváděl solidní stabilní lety, z devíti pokusů byl vyloženě pokažený pouze jeden. Přes hranici 20ti sekund se mu podařilo hodit ale pouze jednou, takže obsadil opět třetí místo. Moje výkony před soutěží vypadaly velmi slibně, což se potvrdilo druhým hodem za 41,5 s. Další pokus ale skončil nárazem do stropu a kolmým pádem na zem. Při tom si na modelu naštípnula zadní část trupu, toho jsem si bohužel všimnul až při čtvrtém hodu, který skončil rychle v palubkách. Zbytek pokusů druhé řady letů jsem si sice odložil a model opravil, jak jsem ale po soutěži zjistil, bylo potřeba ještě více dovážit. Po zbytek soutěžních letů tak byl model „rozštelovaný“ a solidní časy se mi již přidat nepodařilo. V poslední sadě třech letů jsem celkový čas „vytáhl“ alespoň nad 100 s, ale to je na solidní umístění velmi málo. Jako obvykle jsem krásný hod těsně pod strop vyšvihnul hned po soutěži. Nedařilo se ani borcům z klubů Ústí nad Labem a Severka Suché, kteří pravidelně českým soutěžím dominují. Druhá sada letů ale vyšla alespoň Jiřímu Mihulkovi, který skončil celkově druhý, protože byl ale na prvním místě polský házedlář Marek Kalinovski, stal se mistrem ČR Jirka. Na druhém a třetím místě Miroslav Kučera a Josef Žídek, před které se opět „vklínil“ Grzegorz Pukowiec. Kdyby nám to šlo jako na předešlé soutěži v Děčíně, kde jsme létali hody k 50ti sekundám … kompletní výsledovku si můžete prohlédnout ZDE.
Poděkování patří pořadatelům za pěkně zvládnutou organizaci v pěkné hale, jenom škoda menší účasti.
Ing. Tomáš Beneš