Letošní soustředění jsme museli oproti minulým letům zahájit o týden později z důvodu kolize s ostatními akcemi na letišti Aeroklubu Raná. Protože se nám tím rozhodily termíny i našich dovolených, musel jsem požádat kolegu z vilémovského klubu, zda by mi tak jako v některých předchozích letech nepomohl s vedením tábora. Petr Blaschka souhlasil a vybral si první týden pobytu a s ním také jako každoročně i jeho děti z vilémovského kroužku. My jsme doplnili naše varnsdorfské děti a mohlo se jet. Snad to bylo způsobeno tím, že letos poprvé se mohlo zase cestovat do zahraničí, neboť účast byla nižší než dříve. To platí pro naše členy i pro vilémovské.
Již rutinní přípravy všech soutěží, materiálů, cen a všech věcí na tábor, jsme měli hotové a v neděli 14. 7. 2022 po obědě účastníci zájezdu vyráželi směr Raná. Plány byly veliké, ostatně jako každý rok. Trénovat soutěžní létání volňásků a RC létaní s jednoduchými modely. To soutěžní létání trénovali především vilémovští, protože je čekalo MČR mládeže, varnsdorfští pak více RC létání, protože se letos naše děti na republiku nekvalifikovaly. V plánu, který jsme splnili, bylo i postavení nějakých těch házedel, ale především vystřelovadel, protože nás všechny hned po táboře čekala soutěž v České Lípě. Průběh tábora byl tak nějak klidný, soutěžilo se do celotáborové soutěže, pořádaly se soutěže házedel a vystřelovadel, stavělo se, létalo, prostě všechno co nás baví.
Jen občas naše plány ovlivnila dešťová přeháňka. Ale na to jsme byli připraveni a když se nedalo létat, trávili jsme čas v učebně aeroklubu, kterou jsme stejně jako každý rok přestavěli na dílnu. Další letošní novinkou, ze které jsem měl ale trochu obavy, bylo vydání zákazu ze strany aeroklubu nabíjet pohonné baterie v budově. Využili jsme tedy náš druhý stan a vybudovali v něm nabíjecí centrum. Všechno klaplo, fungovalo to spolehlivě a ampéry frčely.
Ani v letošním ročníku nesměl chybět tradiční běh na vrchol kopce Raná, za který děti obdržely medaili s reliéfem kopce na památku. Nejrychlejší čas z plochy letiště až nahoru byl pod 11 min! Zásluhou kolegů z klubu se hodně létalo i s RC a to díky vypsání soutěže o nejvíce odlétaných startů, do které se mohl zapsat každý. I tahle soutěž, stejně jako ta celotáborová, byla vyhlášena a děti oceněny. Poprvé veřejně rozbalili J. Krejčí a J. Štrubínský pylony s palubou – soutěž o to, kdo rychleji proletí určitý počet obletů pylonů, proletí brankou a přistane na palubě, což je deska s imitací přistávací dráhy. Kluci pravidla ladí, ale zalétat si to mohl každý, kdo chtěl a s jakýmkoliv modelem. A ti co nelétali, přihlíželi téhle určitě atraktivní akci.
Ve druhém týdnu, kdy už odjeli vilémovští a zbylo nás na letišti méně, jsem s kluky trénoval především vystřelovadla a házedla. V podvečer pak létání s RES a jednoduchými elektrolety. I můj týden uběhl jako voda a pomalu jsme chystali balení. Letos jsem u něho nemohl být, protože jsme měli naplánovanou účast na Rakovnickém upoutanci, na který jsem ostatně celý pobyt pilně trénoval. Já jsem tedy opouštěl tábor brzo ráno a na sbalení a předání dětí rodičům tak dohlíželi kolegové z klubu. Letošní soustředění je za námi a fotky z něj si můžete prohlédnout ZDE.
Hodnotím ho velmi kladně, i přesto že bylo letos dětí méně a museli jsme se poprat s několika úskalími. Díky obětavé práci dospělých z varnsdorfského a vilémovského klubu a za podpory KLeM SMČR i měst Rumburk a Varnsdorf jsme mohli i letošní soustředění uspořádat.
Miroslav Procházka