Někteří pamětníci tvrdí že se jedná už o 35 ročník, každopádně i letos jsme zvládli uspořádat Soustředění mládeže na letišti Raná u Loun.
Letošní ročník byl dalším v řadě, kdy jsme pro děti vyhradili jeden týden a druhý měli k dispozici dospěláci.
Plán byl jasný – stavba, létání , tréninkové lety na MČR , nutné opravy, soutěže, včetně alespoň jedné modelářské, koupání, RC létání a hlavně všechny děti v pořádku a na termín vrátit rodičům.
Vše, co jsme si naplánovali jsme letos i splnili.
Celé to začalo 10.8. příjezdem na Ranou …. Vlastně NE, STOP !
Musíme se vrátit o několik měsíců zpět kdy jsem začal s přípravami konání soustředění.
Rezervaci jsem na Rané potvrdil hned na přelomu roku – tak abychom měli termín jistý – na letišti je to poměrně dost našlapané a nelze s objednáním moc otálet. Prostor na stany, místnosti pro spaní ve dřeváku, učebnu kterou vždy po příjezdu přeměníme na dílnu a samozřejmě stravování. Nesmím zapomenout na vymyšlení a nákup cen do celotáborové soutěže. Zatímco já jsme pracoval na výše uvedeném, kolega Petr Blaschka z Vilémova, se kterým máme soustředění na starosti pilně pracoval na přípravách soutěží, mnohdy inspirován soutěžemi televizními. Máme to tak rozdělené, stejně jako organizaci pobytových dnů a vyhovuje nám to.
Několik dní před odjezdem ještě Standa Rudinský zkompletoval veškerý Varnsdorfský materiál, nářadí, stavebnice, stany, věci do soutěží, prostě všechno co budeme potřebovat a vejde se nám do dodávky. Petr to samé pro Vilémov.
A teď teprve můžeme vyrazit směr Raná.
V sobotu 10.8. dorazili chlapi a dodávka na letiště už ráno, aby v klidu vyložili, vybalili a připravili dílnu. Děkujeme za přípravu.
My ostatní jsme přijížděli tak abychom byli na letišti do 15:00 než přijedou první děti.
I letos nám vyšli rodiče vstříc a děti do tábora dovezli i s jejich věcmi. Jsme rád že jsme v minulých ročnících tohle pravidlo zavedli a děkujeme rodičům za vstřícnost. Hodně nám to ulehčí už tak náročný den.
S příjezdy dětí se rozeběhne kolotoč stavby stanů, ať už vlastních nebo klubových, vybalována věcí , modelů, nářadí, tak aby bylo vše jak má být než se setmí.
Ještě v sobotu večer jsme udělali brífink a seznámili děti s místními pravidly na letišti, pohybu po ploše a celém areálu. Nastínili jsme jim plán celého soustředění a co je čeká včetně toho že i letos budou odevzdávat mobily k vedoucím a budou je mít k dispozici jen v době osobního volna.
První noc proběhla v klidu a uvedla nás tak do celkově klidného průběhu celého tábora.
Rozvrh dne jsme rovněž zachovali, vyhovuje nám tak proč ho měnit.
I my vedoucí jsme si rozdělili úlohy a zatímco Petr si vzal na starost budíček a rozcvičku, já jsem připravoval snídaně. Tady nám pomáhal čtvrtý člověk do party, Mirek Řezníček coby provianťák, který neúnavně zásoboval tábor vším potřebným nejen k jídlu ale třeba i modelářským materiálem. Společně se Standou jsme se pak v průběhu dne věnovali dětem při stavbě modelů a denních činnostech. Kluci díky.
Na každý den pobytu měl Petr připravenou 1-2 soutěže, nechyběla ani plošná stavba vystřelovadel – se kterými děti museli i zasoutěžit. Tradiční běh na Ranou jsme v plánu také měli – je to přece tradice, ale vzhledem k počasí jsme neměli pevný datum.
Velkou přípravu udělal doma i Petr Budai když dětem připravil stavbu raket na stlačený vzduch. Ale nejen rakety samotné, ale také odpalovací rampy! Tu si každý mohl spolu s raketou postavit a odvézt domů. Určitě zajímavé zpestření pobytu. Petře díky.
Vedro které po týdnu dešťů panovalo bylo úmorné a tak jsme nakonec běh na vrchol Rané naplánovali až na páteční ranní hodiny, místo rozcvičky. Změnili jsme ještě i styl startu z minutových intervalů na hromadný, abychom pobyt v tom vedru zbytečně neprodlužovali. Vzhledem k teplotám po celý týden děti preferovali spíše bazén a tak jeho obležení bylo na pořadu každý den. Vždy ale pod dohledem nějakého dospěláka.
Většinou až k večeru, kdy se alespoň trochu ochladilo – rekordní denní teplota dosáhla 36 ºC, jsme vyráželi na plochu se svými modely – od házedel, přes účka až k RC modelům. Někteří dospěláci raději využívali brzké ranní hodiny ke tréninkům s volňásky.
Kromě Volňásků a RC jsem i letos plánovali trénink úček zaměřený především na našeho žákovského nováčka Petra Málka. Oproti ostatním nás proto čekala práce navíc – museli jsme si vysekat více jak 40m kruh kde můžeme trénovat. Po příjezdu do večerních hodin jsme se tak střídali aby byl kruh vysekaný a připravený. Jeho využití bylo letos ovšem velmi malé. Zradila nás technika, protože Péťovi shořel regulátor hned při prvním startu a k novému regulátoru jsme se dostali až v druhé polovině týdne. Péťa nakonec létat alespoň se svým upoutaným EPP modelem.
Sice teplé ale jinak poklidné povětří bylo vhodné pro létání s RC modely a do vzduchu jsme tak na gumicuku mohli vypustit i naše Resky, jejichž stavebnice jsme získaly na SMČR a na kroužcích postavili. Zalétávala se i nová éra a bylo fajn vidět děti s vysílači v ruce ať už s vlastními modely nebo těmi klubovými.
Z jednotlivých táborových soutěží sbírali děti cenné body, které se sčítaly do celotáborové soutěže a na konci soustředění byly vyhodnoceny. Jako ceny byly připraveny jak jinak než stavebnice různých modelů, nějaké ty sladkosti, drobnosti a samozřejmě diplomy. Za běh na Ranou získal každý účastník také již tradiční dřevěnou medaili se zaznamenaným časem běhu. Medaili nám připravuje Vláda Svoboda a ne jinak tomu bylo i letos. Děkujeme
Týdenní pobyt jsme završili opékáním buřtů a sobotním vyhlášením celotáborové soutěže. Ještě jsme stihli navštívit místní muzeum létání na Rané, kde si kluci mohli vlézt do kokpitů letadel a viděli hodně zajímavých věcí okolo letadel. Velkou podívanou pro velké i malé bylo předvedení modelu bojového vozidla pěchoty jedním z modelářů na Rané a to nejen pojížděním a střelbou, ale také plavbou v místním bazéně.
Vítězná cena ta byla něco! Petrovi se podařilo domluvit vyhlídkový let pro vítěze celotáborové soutěže. Tím se nakonec stal Jakub Pol, který si tak mohl přes počáteční obavy užít několik minut letu v okolí letiště a Rané.
Všechno ale někdy končí a tak nás i děti čekalo nedělní balení, rozebrání stanů, úklid pracovišť v učebně a samozřejmě úklid prostor které jsme využívali. To vše zpravidla probíhá celé dopoledne, kdy si pro děti přijíždějí rodiče, někteří pomáhají svým dětem i s balením stanů.
Vše co jsme nafotili najdete na klubovém „Rajčeti“ ZDE
Krátce po poledni jsme předali poslední dítko a i my jsme si mohli postupně dobalit a přichystat na cestu domů. Zatímco část dospěláků zůstávala a těšila na další týden, já s Petrem jsme naložili svá auta a vyrazili k domovu. Měli jsme oba stejně prázdnou nádrž takže jsme se společně setkali ještě cestou na benzínce kde se naše cesty rozešly, alespoň do konání volňáskové soutěže ŽUCH.
Chtěl bych poděkovat nejen jmenovaným, ale všem kdo nám jakýmkoliv způsobem pomohli s organizací a přípravami. Aeroklubu Raná za to že nás tam chtějí a SMČR společně s Městem Varnsdorf za finanční podporu díky které na to vůbec máme.
Miroslav Procházka, hlavní vedoucí soustředění