Zatímco my jsme odlétali první kola Nejsevernějšího házedla, kluci z Vilémova už plánovali pořádání Halového ŽUCHA 2026.
Termín pořádání připadl na sobotu 28.2..
Uf … bude to honička. Na stejný termín nám Varnsdorfským vyšlo školení bodovačů na upoutané modely. A protože na něj měl dorazit školitel Vladimír Tomek až z Hradce Králové museli jsme to zvládnout.
Respektive Já. Jako jediný jsem byl jak školený tak soutěžící v hale.
Protože jsme ale kluci šikovný, seřadili jsme to pěkně za sebou a vše se nakonec podařilo. Školení ve Varnsdorfu proběhlo dopoledne a končilo před obědem a hala ve Vilémově se otevírala v poledne.
Do haly jsem nakonec dorazil s mírným zpožděním, cestou jsem nabral Jendu z Rumburského kroužku a ostatní kluci už tam byli.
Přivítali nás známé tváře soutěžících, bylo jich o trochu méně než před vánoci,ale jinak obvyklá účast řekl bych. Vzhledem k počtu soutěžících šlo všechno podle plánu a dle časového rozvrhu.
Jako vždy byla soutěž zahájena kategorií F1N a hned po prvním kole bylo vidět že je něco jinak. Tedy nejen teplota tělocvičny, která byla tentokráte nadstandardní. Už při prvních hodech bylo zřejmé velké kolísání výkonů „kompozitových“ modelů ústeckých modelářů a naopak nadstandardní výkony „Vran“ některých ostatních soutěžících.
Vlastně to tak bylo až do konce a tak po hóóódně dlouhé době skončila špička soutěžích hluboko mezi poraženými. Oni celkově ty výsledky byli nižší než obvykle. Čest „kompozitů“ zachránil jen Tomáš Tůma, který nakonec vyhrál, ale hned za ním skončili Petr Blaschka a Per Málek s „Vránami“. 12 soutěžících dolétalo všechna kola a uspěli i naši nejmladší žáci Petr Málek ml, Jan Teichmana a Kornel Kejř, kteří obsadili stupně vítězů. Svými výkony vybočoval Petr Málek který nalétal 80 sec. což je víc než většina starších žáků a juniorů. Stále však platí že účast žáků je nízká.
Po nástupu , vyhodnocení a rozdání cen se část soutěžících vydala na zpáteční cestu domů. Zůstalo nás 10 kteří jsme pokračovali v soutěži gumáčků A6. 7 varnsdorfských , 2 vilémovští 1 děčínský, 4 žáci a 6 dospěláků.
Z modelů nebyli vidět žádné novinky. Děti létali převážně s modely Jiřího Kaliny, nebo Eugena Bela v původní či upravené podobě. Dva soutěžící jsme létali foliové modely Schnak. Začíná být standardem přechod na „polské typy“ vrtulí , ale jak to tak bývá ,někomu nepomohlo ani to, jiní dosáhli pěkných výsledků i s obyč vrtulemi.
Nejlepších letů dosáhl mezi žáky Petr Málek ( přelétal i tátu Petra) a mezi dospěláky to byl boj mezi Eugenem a Pavlem Formánkem. Díky tomu že Pavlovi se povedl excelentní let přes 6 min, porazil Eugena a vyhrál o více než 1 min. O další minutu méně jsem nalétal já, když se mi ani tentokrát nepodařili pokořit hranici 5ti minut.
Nic jsme nerozbili, všechny era jsme sundali z konstrukcí a nálada byla fajn jako vždycky. Fotek moc není (prostě nějak nestíhám soutěžit, běhat okolo dětí a dělat fotodokumentaci), ale co mám je na Rajčeti TADY. Výsledky všech soutěžících a obou kategorií najdete ZDE.
MP