26.4. jsme po domluvě vyrazili na letošní první venkovní soutěž upoutaných modelů kategorie UŠ a SUM do Nymburka.
Tradičně jsem jeli já Mirek Procházka, Jarda Brož a přidal se k nám i Petr Skurčák, který nás svým neohlášeným příjezdem překvapil. Netradičně s námi naopak jel žák Rumburského kroužku Petr Málek.
Ano máme nového žáka který projevil zájem létat upoutané modely a začal s námi trénovat. No a protože mu to na trénincích šlo, domluvili jsme se na účasti na Nymburské soutěži. Tedy domluvili – já jsem u toho nebyl. Domluvil to Jarda Brož a mě to už jen nahlásili.
Soutěž se stejně jako vloni na podzim, konala ve sportovním areálu Veslák u elektrárny v Nymburku. A stejně jako vloni se jednalo o dvousoutěž společně s Třebíčskou UŠkou a SUMkou, kterou pořádal Mirek Dvořáček.
Ti kdo měli v plánu létat obě kategorie tak čekal maraton 4+4 soutěžních letů což se na konci dne ukázalo moc ambiciózní. Přispěla k tomu i velká účast soutěžících. V 9:45 byla po úvodním nástupu odstartována 2 kola letů UŠ která měla být následována 2ma koly SUMek. Pokračovat se mělo střídáním kategorií.
Protože naše startovní čísla byla poměrně nízká a v řadě, šel na start jako 3. Jarda Brož, 4.Petr Skurčák, 5.Petr Málek, 6. já. Jarda létal s mírně upraveným Gargamaxem, kterého přes zimu postavil a před soutěží zalétal, Petr se svou konstrukcí Barakudou, Já opět Gargamax a Péťa s EPP účkem ze stavebnice.
Počasí bylo příjemné, vítr tak akorát a tak jsme od počátku zapsali docela pěkné body na první soutěž. Já jsem létal svou loňskou sestavu, Jarda přidal nově svislou osmu, Petr také svou stabilní sestavu a Péťa zatím ty jednodušší obraty, které jsme před soutěží trénovali. Péťovi dělal mechanika jeho táta Petr, který ho v modelařině nejen podporuje, ale jezdí s ním i na závody. Při jeho soutěžních letech jsem pak Já zaujal ležící polohu coby dozor v kruhu, aby Péťa odlétal správné pořadí obratů, počty kol a zvedal ruku. Za touto důležitou funkcí jsem si vezl z domova kobereček 😊.
Zatím co se létali UŠ proběhla statika modelů SUM. I tady bylo k vidění známé modely. Jedna technická novinka byla v podání Jardy Hoblíka, který svůj Yak přezbrojil z ovládání plynu motoru po lankách na ovládání motoru vysílačkou 2,4 GHz v souladu s novými pravidly. Popravdě jsem nečekal že on bude první kdo tuhle změnu provede v praxi. Jak jeho lety tak konečné umístění ukázaly, že neměl s novým ovládáním problém.
V průběhu soutěžních letů jsme byli svědky i několika technických závad: Jednomu z nymburských žáků vypadla za letu z modelu baterie, podařilo se mu ale přistát. Druhým případem bylo vznícení baterie za letu v modelu, opět ale vše dopadlo dobře. Smůlu měl pak Vladimír Tomek kterému nejprve shořel před startem regulátor a po vzetí si náhradního modelu rozdělil tento po ráně o zem na polovic. Ani mě se karamboly nevyhnuli a několikrát jsem svou chybou převrátil Lavočku na záda.
V odpoledních hodinách, když byla odlétána dvě kola z každé kategorie ,bylo jasné, že naplánovaná kola nestihneme odlétat. Začali diskuse o tom jak dolétat zbytek soutěžního odpoledne aby to dalo na vyhodnocení do dvou soutěží od kategorie. Ředitelé obou soutěží se nakonec dohodli o odlétání 3 soutěžních kol na kategorii a následném vyhodnocení.
„tady si dovolím odbočku se svým osobním názorem. Nejsem příznivcem takového postupu a pokud se nestíhají odlétat alespoň dvě kola do soutěže, neměla by být vyhodnocována. Odlétat tři lety a z těch následně vyhodnotit obě soutěže mi nepřijde jako správná cesta. Nemluvě o startovném, výpočtech atd. Musím rovněž souhlasit s názorem kolegů že kdyby startér tlačil na soutěžící a honil je na start, čas na 4. kolo by se našel …“
Bylo ale rozhodnuto a tak jsme všichni odlétali 3. a poslední kolo UŠ a SUM. V UŠ se nám dařilo, Já s Jardou jsem byli těsně za sebou a malý Péťa létal také velmi pěkně. Petr nakonec kvůli povinnostem odjel dříve a 3. kolo neletěl. Stačil mi ale pomoci s prvním startem mojí SUMky. Sumky byly poslední soutěží sobotního pozdního odpoledne a zatímco UŠ jsem si užíval, v polomaketách to byl naopak stres. Stálé potíže s letem mojí La 7 vyvrcholily v posledním kole kde jsem model převrátil na záda, zapsal nulu a ulomil celou směrovku.
Co nás všechny ale hodně potěšilo byly lety našeho malého Péti. Ten přesto, že byl na svých prvních závodech před kterými odlétal jen několik tréninkových startů, létal velmi klině a bezpečně. Nic na tom nemění nízké letové hodnocení ( se kterým jsme se rozhodně neztotožnili ) ani celkové umístění. Péťa s námi dál chodí pilně trénovat a tak doufám že ho uvidíme létat na naší Varnsdorfské soutěži v létě.
Jarda Brož když viděl jeho zájem a dovednosti, se rozhodl mu věnovat svého nejstaršího Gargamaxe aby měl kluk pořádné letadlo. Jardo díky za to éro. Určitě nebude zahálet 😊
Ale zpět do Nymburka. Až okolo šesté hodiny přistál poslední model v posledním soutěžním kole a organizátoři začali sčítat letové výsledky. Nějak je proházeli aby mohli vyhlásit výsledky do obou soutěží.
Výsledky komentovat nebudu, můžete si je prohlédnout ve všech výsledkových listinách. Vyhlášení výsledků a rozdání diplomů už byla jen rutina. Potěšilo mě ale, že jak Václav Betka tak Mirek Dvořáček ve svých soutěžích odměnili i našeho nováčka a motivovali ho k dalším soutěžím.
Než jsme všechno pobalili a naložili do aut bylo 19 hodin. Čekala nás cesta domů tak honem do aut a vyrazit. I tak jsem domů dorazil ve čtvrt na deset a kluci jen o chvíli dříve.
výsledková listina soutěž č. 354, kategorie UŠ
výsledková listina soutěž č. 355, kategorie UŠ
výsledková listina soutěž č. 592, kategorie SUM
výsledková listina soutěž č. 593, kategorie SUM
Fotky ze soutěže jsou ke shlédnutí TADY