Byl jsem požádán paní ředitelkou DDM Rumburk, jestli bych pro děti neuspořádal jedno odpoledne stavbu papírových draků a když už stavba tak taky drakiáda.
Uvědomil jsem si že papírového draka jsem stavěl už opravdu před mnoha mnoha lety, a tak vlastně proč ne.
Protože jsem ale doma neměl žádné podklady, přišel na řadu Google. Když jsem našel, co jsem hledal, zbývalo jen oslovit rumburské kolegy z našeho klubu s prosbou o pomoc.
Z modelářského kroužku vím, že jak se tam navalí víc dětí, je to mazec. Pomoc mi potvrdili Pavel Formánek a Lubor Čechura a tak 4. 10. stavba draků mohla začít.
V pondělní odpoledne jsme si vytyčili čas na stavbu od 15 do 18 hod. a spojili to s naším modelářským kroužkem. Na stavbu draků dorazilo celkem 15 dětí, ti menší s rodiči.
V tu chvíli jsem si potvrdil, že pomoc od kolegů bude opravdu třeba. Chlapi díky!
Na stavbu jsem měl připravené dva nejběžnější tvary draka, na které jsem si dopředu nařezal a odrážkoval lišty a připravil společně s DDM materiál. Stavěli jsme draka klasického tvaru a obdélníkového tvaru tzv. psaníčko. Za tři hoďky jsme měli hotovo 😊 a zbývalo draky vyzkoušet.
Termín drakiády padl hned na následující sobotní odpoledne na louce nad sjezdovkou. Děcek přišlo o něco víc, celkem jsme napočítali 20. Draci byli různí, hodně jich bylo nakoupených a z našich postavených si děti přinesli 6 draků. Měl jsem obavy, že nepoletí, proto jsem den předem, po práci, vzal draka, kterého jsem měl pro svou vnučku, a se kterým mi pomohli kluci z kroužku, na zkušební let.
Letěl! Hned jsem byl klidnější.
Na drakiádě se někteří nevěřící přesvědčili, že i ručně postavený a jednoduchý drak může pěkně létat a s výškou vypuštění hrdě konkurovat drakům koupeným. Ano chtělo to poštelovat, ale na to jsme my modeláři zvyklí.
Myslím, že si všichni odpoledne užili a domů odcházeli spokojení, děcka navíc s pamětní medailí a účastnickým listem, které pro ně DDM připravilo.
MP