Tak je to za námi… Varnsdorfský upoutanec, jedna z největších námi pořádaných soutěží v kalendářním roce. Letos to byla ale první a zatím jediná soutěž, kterou jsme v téhle blbé době mohli uspořádat.
O to víc mě těší, že se soutěž vydařila. Samozřejmě, že tak jako při každé organizaci, občas se někde něco zadrhne, ale vše jsme s úspěchem vyřešili. Kladné ohlasy soutěžících jsou nejlepším hodnocením.
Součástí letošního ročníku bylo i poslední kolo seriálu „Pohár Tolštejnského panství“ v kategorii UŠ. Ten se měl dle plánu konat v „poslední“ obci Toštejnského panství, v Jiřetíně. Z jednání s místní správou ale vyplynulo, že nás tam prostě nechtějí. Museli jsme tedy nalézt nové místo, kde soutěž uspořádat. Z návrhů Rada klubu vybrala šluknovský stadion, kde nakonec celá soutěž proběhla. A myslím si že to byla dobrá volba.
I v letošním ročníku jsme začínali již v pátek přípravou na stadionu. Ono vlastně nebylo moc co připravovat, díky dobrému místnímu zázemí, které jsme využili. Navozili jsme tak materiál, připravili prodlužováky, ubytovali první soutěžící, kterými byli bratři Hoblíci, no a soutěž mohla začít.
Sobota byla naplánována pro odlétání všech kol kategorie UŠ, do které se nám přihlásilo 17 soutěžících. Bohužel 3 nakonec nedorazili. Letos ale, k naší radosti, přijeli i kolegové ze sousedního Německa a tak byla soutěž trochu pestřejší. I soutěžící našeho klubu se rozrostli o nového učkaře. Byl jím Jaroslav Brož, který přes zimu dokončil svého Gargamaxe a od května s námi i trénoval. Soutěžní pole, v konečném počtu 14 účastníků, se začalo postupně sjíždět a po osmé hodině se rozběhla registrace.
Ti, co nahlásili svou účast dopředu a zaslali i soutěžní obraty, měli registraci již připravenou, naopak ti, kteří se hlásili až po dojezdu museli čekat. Nabrali jsme tak malé zpoždění, ale konečně jsme mohli odstartovat soutěž. Podle vylosovaného pořadí byli postupně na start vyzváni všichni soutěžící a bez větších problémů jsme odlétali všechna tři kola.
Sobotní počasí nakonec vyšlo ne podle předpovědi meteorologů, ale podle našeho přání a bylo docela fajn. Díky programu od Jaromíra Hoblíka (díky Jardo) nebyl zápis nalétaných bodů problém, bezva ho zvládala Helena Skurčáková a tak jsme v odpoledních hodinách měli odlétáno a mohli jsme přistoupit k vyhodnocení.
Překvapením pro všechny jistě bylo, že i posledního Vildu seriálu vyhrál Jaromír Hoblík 😊 Na druhém místě skončil Richard Hoblík a třetí v dospělácích byl náš Vláďa Svoboda.
Ten, jak sám řekl, dal ostatním šanci tím, že v prvním letu vynechal obrat, ale nikdo jsme toho nevyužili. Potěšeni jsme byli z účasti nováčka Jaroslava Brože z našeho varnsdorfského klubu, který vůbec nelétal špatně a přejeme mu ať u uček vydrží a snad ho uvidíme na nějaké další soutěži.
Protože se díky německým soutěžícím sešlo dostatek závodníků pro mládežnickou kategorii, mohli jsme ji vyhodnotit samostatně. První místo pěknými lety získal Martin Hildebrant ze Sebnitz, druhou příčku obsadil náš jediný žák Petr Skurčák ml. a na třetím místě skončil Leo Hildebrant.
Umístění všech soutěžících a jejich bodové hodnocení v kategorii UŠ můžete shlédnout ZDE.
Protože soutěže pořádáme jako dvoudenní akci, je vždycky dost času si po konci sobotního soutěžního dne posedět a probrat všechno možné. I tohle k takovým akcím patří. Obzvlášť teď, kdy je soutěží málo a možností se setkat zrovna tak. Témat bylo hodně, obsluha nevázla, a tak se diskutování protáhlo přes půlnoc.
Když jsem v neděli ráno dorazil na stadion, ti pečliví si již vybalovali a skládali era, zatímco se ostatní pomalu soukali ze svých vozidel, stanů nebo karavanu.
Nedělní počasí se také vydařilo a ranní teploty slibovaly opravdu krásný den. Na nedělní dopoledne byla naplánována soutěž SUM a po obědě bylo v plánu odlétat F4B. Tady již byla účast nižší. Především v kategorii F4B, kde byli jen 4 soutěžící a bohužel bez zahraniční účasti. V SUMkách nakonec letělo 9 soutěžících z Čech a 1 z Německa.
Soutěž polomaket a maket ale nebyla tak bez komplikací, jak tomu bylo předchozí den u UŠ. V neděli se objevily problémy se startem modelů z hustého trávníku šluknovského stadionu, výpadky nebo úplné nenastartování motorů, nechtěná přistání modelů na zádech a jiné kontakty se zemí. Vše se sice obešlo bez vážných poškození modelů, ale i tak některé starty neproběhly, byly ukončeny dříve a zamíchaly pořadím.
Přesto, kdo přišel, viděl jak v sobotu, tak v neděli pěkné lety a soutěžní modely. Zajímavý byl pohled z divácké tribuny, odkud byly modely viděny z nadhledu, což není na hřištích úplně standardní pohled. Využili toho i hlavní fotografové, kteří si mezi soutěžními koly našli čas na spoustu pěkných fotek – kluci díky – odkaz na ně najdete v závěru článku nebo ve fotogalerii.
I v kategorii SUM se letos objevil nováček. Byl jím předseda našeho klubu, tedy já – a dodržel jsem tak slib, že další rok poletím i SUMky. Škoda jen, že ne se svou novou Lavočkou, kterou jsem pilně stavěl. Nepodařilo se nám ji uspokojivě zalétat, a tak byl zvolen náhradní model. Tak snad příště.
V neděli soutěž navštívili dlouholetí příznivci upoutaných maket a účastníci Varnsdorfského upoutance, kolegové z Německa Lutz a Heike Richter. Nepřijeli však závodit, ale přivezli ukázat své nové upoutané makety Z-37 Čmelák. Českým modelářům jistě známý stroj. Že byli rázem centrem pozornosti nemusím dodávat, kdo někdy viděl jejich perfektní maketové zpracování ví o čem mluvím.
A jak to celé klání dopadlo?
V SUMkách svými vyrovnanými lety zvítězil Jaromír Hoblík s Jakem 54, na druhém místě s Jakem 55 zabodoval Václav Betka a třetí příčku obsadil, i přes neplánované přistání modelu na zádech, Roman Kutmon s modelem Sorell Hyperbipe SN7. Náš zástupce Petr Skurčák nakonec soutěž neletěl, protože pečlivě zastával funkci pomocníka a poradce pro Petra ml. a především mě, co by nováčka. Péťo děkuju.
Lety kategorie F4B proběhly poměrně rychle a není se čemu divit vzhledem k počtu soutěžících. I v této nejnáročnější kategorii jsme měli svého zástupce Petra Skurčáka s modelem Jakovlev UT-1. Ani jemu se nevyhnul výpadek motoru za letu, což mimochodem Petr perfektně zvládl a s modelem v pořádku přistál a celkově obsadil třetí příčku. Druhý skončil Václav Šťastný se svým Fokkerem D-VIII. První místo v kategorii F4B si odnesl Roman Kutmon s modelem Beechckraft. Nezastavilo ho ani neodstartování modelu ve druhém kole, které nakonec škrtal.
Celkové výsledky kategorie F4B a SUM najdete ZDE.
Na nástupu soutěžících obou kategorií byly rozdány diplomy, medaile, ceny a protože v průběhu soutěží nebyly podány žádné protesty, mohli jsme letošní dvoudenní soutěžní klání ukončit.
Rozebrání modelů a jejich uložení do aut bylo již rutinou, přátelské potřesení rukou na rozloučenou, sbalit věci a může se vyrazit k domovu.
Po tom co nás opustili všichni přespolní soutěžící, zbývalo sbalit i naše věci, uklidit, předat sportoviště a definitivně ukončit letošní ročník Varnsdorfského Upoutance.
Nesmím ale zapomenout na velké poděkování všem bodovačům, kteří bedlivě hodnotili každý soutěžní let, oběma startérům, kteří dbali plnění časových limitů, ale i ostatnímu personálu, který se staral o komunikaci mezi plochou a výpočetkou, zajištování pitného a stravovacího režimu, kontrolu bezpečnosti modelů, prostě všem, bez kterých by takováto soutěž pořádat nešla.
Fotografie z celé akce najde na odkazech ZDE a ZDE.
VÝZVA
Jak jsem uvedl v textu, pořádali jsme v letošním roce poslední seriálové kolo poháru Tolštejnského panství, což znamená, že od příštího roku musíme připravit novou soutěž UŠ, nebo celý seriál soutěží.
Jak ho ale nazvat a jaké bude jeho pořádání? Máte nějaký návrh? Budeme rádi za Vaše náměty.
Miroslav Procházka